Cena tepla
Cena tepla je pouze jedním z faktorů ovlivňující náklady domácnosti na vytápění a teplou vodu, říká Ing. Pavel Javůrek, vedoucí ekonomického oddělení.
Jaký se změnila vyúčtovaná cena tepla v roce 2013 oproti roku předcházejícímu?
Skutečná cena tepla roku 2013 se oproti roku 2012 zvýšila. Nárůst ceny tepla činil v průměru 5,3%. Hlavní aspekty tohoto nárůstu lze spatřit v několika pozicích. Zcela jistě si již dnes málokdo vzpomene, že od 1. 1. 2013 došlo ke zvýšení daně z přidané hodnoty ze 14% na 15%. Výrazný nárůst byl u nákladů na vstupní energie tj. zemní plyn a el. energii, kde došlo k meziročnímu nárůstu o 7%. Vzhledem k tomu, že právě tyto náklady tvoří více než 60% nákladů na výrobu a dodávku tepla, bylo meziroční zvýšení ceny tepla způsobeno právě touto skutečností. Ostatní náklady se zvýšili meziročně o méně než jedno procento.
Jak tedy dopadlo vyúčtování nákladů na vytápění v roce 2013?
Dá se říci, že odběratelé, kteří hradili zálohy ve stanovené výši, dosáhli na přeplatky. Přestože se cena tepla ve většině případů oproti předběžné kalkulované ceně k 1. 1. 2013 zvýšila, nebyly překročeny celkové náklady. Cena je totiž pouze jedním z pilířů vyúčtovaných nákladů každému odběrateli. Důležitá je i hodnota spotřebovaného množství tepla. Na začátku roku, když stanovujeme zálohové předpisy, vycházíme z odhadu spotřebovaného množství tepla každého odběrného místa. K tomuto používáme průměry klimatických teplot za posledních 10 let.
U části zákazníků existuje názor, že rok 2013 byl teplotně příznivější, tzn. teplejší, než rok 2012.
Tady je nutné nejdříve podotknou, že pro naše odběratele je zúčtovacím obdobím kalendářní rok (od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013).
Objektivní a nejvýstižnější jednotkou, která se k těmto účelům používá, je tzv. DENNOSTUPEŇ (Do) a to, jak v ČR, tak mimo ni. Počet dennostupňů je dán vztahem mezi normativní vnitřní teplotou vytápěných objektů, průměrem venkovních teplot a počtem otopných dní v roce. Z takto stanovených údajů můžeme konstatovat, že za poslední tři roky byl rok 2013 nejchladnější, což potvrzují i údaje z ČHMÚ.
Jaké byly důvody zvýšení skutečné ceny oproti kalkulované ceně pro rok 2013?
Tím hlavním důvodem je nižší spotřeba tepla a tím rostoucí vliv fixních resp. stálých nákladů, které vznikají bez ohledu na množství vyrobeného tepla. Vedle režijních nákladů jsou to především náklady na opravy, revize všech zařízení, mzdy a samozřejmě i odpisy majetku (při jakékoli modernizaci není investovaná částka nákladem společnosti v daném roce, ale rozpočítává se dle počtu let předpokládané životnosti zařízení a rozkládá se tedy tento počáteční náklad do několika následujících let). Obecně platí, že fixní (stálé) náklady působí při nižší produkci na růst ceny. Pokud však zákazník spotřeboval méně tepla a přestože se cena zvýšila, zaplatí zcela určitě méně.
Jako zákazník bych tedy mohl být spokojen s tím, že mi za teplo vrací a nemám nedoplatek?
Vyúčtované náklady na teplo u většiny našich zákazníků skončilo vzniklým přeplatkem. Není však našim cílem nastavit na začátku roku vysoké zálohy a v lednu následujícího roku vracet ohromné částky. Ke každému odběrateli se snažíme přistupovat individuálně a vstřícně reagovat na jeho případné potíže s výší záloh.
Na druhou stranu je třeba konstatovat, že vznikly i nedoplatky. V řadě případů se jednalo o menší částky, ale vznikly i případy, kdy odběrateli vznikl vyšší nedoplatek z důvodu nesprávné výše placených záloh. Někteří odběratelé si již po několik let nazpět nezměnily zálohy a vzniklý nedoplatek je pro ně nepříjemným překvapením.
Kolik tedy platí zákazníci v Jihlavě a Třešti za teplo?
Pokud vezmeme v úvahu pouze počet bytů, kterým je dodáváno námi vyrobené teplo a bez ohledu na jejich velikost, byl průměrný celkový náklad na teplo pro vytápění i teplo na ohřev vody v roce 2013 výši 15 800,- Kč na byt. Tato hodnota však není zcela vypovídající, jelikož samozřejmě v každém domě jsou různé velikosti bytových jednotek a v každé bytové jednotce žije odlišné množství osob spotřebovávajících teplou vodu. Pokud bychom tedy měli vyčíslit pouze náklady na vytápění, můžeme konstatovat, že průměrný náklad na dodávku tepla pro topení činil v roce 2013 cca 200,- Kč na m2 plochy každé bytové jednotky. Z tohoto údaje si již odběratelé mohou spočítat náklad jejich bytu na vytápění.
Jsou výrazné rozdíly mezi náklady jednotlivých domů?
Již od roku 1999 vypracováváme pro každý dům, kterému dodáváme teplo, ucelenou energetickou analýzu. Z těchto hodnot je jednoznačně identifikována náročnost každého objektu na spotřebu tepla, a to jak pro vytápění, tak i ohřev vody. Mě samotného při analýze roku 2013 překvapily údaje některých bytových domů, které jsou zcela stejné co se velikosti, polohy ve městě i historie výstavby týče. Pokud si rozdíly mezi takovými domy převedeme do hodnot nákladů, které tito odběratelé hradí, je diference až zarážející. Jen pro doložení uvedu konkrétní příklad. Dva naprosto identické bytové domy a jeden hradí v průměru 20 200,-Kč za byt a druhý dům 12 600,- Kč za byt. Vzhledem k tomu, že se jedná o domy, které již prošly určitým energeticky úsporným programem, je tedy zřejmě jediným důvodem takového výrazného rozdílu chování jednotlivých uživatelů. To ale není nic otřesného nebo negativního. Jen si zákazník, který má rád vyšší teplotní pohodu, musí být vědom vyšších nákladů.
Řada bytových domů je již zcela zateplena, ale přesto ještě stále některé bytové domy na tento proces čekají?
Dle našeho přehledu je zatepleno cca 71% objektů, do kterých dodáváme teplo. Cca 89% zákazníků již vyměnilo okna. Vzhledem k tomu, že v letošním roce se má rozběhnout další program podporující tyto aktivity, očekáváme, že i tato procenta se zvýší.
V minulém roce se v médiích objevily informace ohledně tzv. energetických štítcích resp. průkazech. Má takový průkaz nějaký vliv na cenu tepla resp. účtované náklady za teplo?
S těmito dotazy se na nás někteří naši zákazníci také obraceli. Skutečnost, zda daný dům má energetický průkaz nebo ne, nebo zda má energetickým auditorem označenu vyšší energetickou náročnost, nehraje žádnou roli na cenu tepla, kterou zákazníkovi vyúčtováváme.